Předškoláci a nejmenší školáci (3–8 let)

Nasáváme informace a seznamujeme se důkladně se světem kolem nás. V této době se začínáme seznamovat s tím, že vzniká nějaký odpad a mohli bychom jej třídit. Hlavní roli v našem přístupu k odpadu zaujímá rodina, ale postupně se s tímto tématem můžeme setkat i ve školce a škole. Určeny jsou pro nás webové stránky kde nás mladý Tonda seznámí se základy třídění. A když mu pomůžeme uklidit pokojíček, dostaneme dokonce odměnu. Stejně tak by se nám líbilo i některé z divadelních představení.
Postupně se potkáváme s obaly od různých potravin, většina z nás podle nich pozná své oblíbené jogurty i cukrovinky. Mnoho výrobců pro nás obaly barví (někdy až moc), další vědí, že nejraději máme, když nám pod obal schovají dárek (samolepku, tetovačku nebo omalovánky). Nemůžeme se ale zlobit na rodiče, když nás omezují v konzumaci sladkostí – myslí to s námi dobře. Měli bychom začít rozlišovat, jak vypadá odpad papírový, čím se liší od skleněného, a že sáčky bývají většinou z plastu. Džusy se kupují v obalech, které lze také třídit. Hlavně někteří kluci se v tomto věku zamilují do povolání popeláře a chtějí si hrát s popelničkami a popelářskými auty. Protože jsme učenliví, tak malý popelář může vědět o odpadech i více než dospělák. I když se to nezdá, tak dokážeme zázraky! Několikrát správně cílená otázka „proč netřídíme odpad?“ může změnit postoj k této problematice u nás doma nebo třeba u babičky.
Může to být pro nás těžké, ale měli bychom se učit, jak vystačit s několika hračkami a knížkami. V obchodech je mnoho lákadel, ale když máme hraček moc, stejně si se všemi nestihneme pohrát. Z některých se bohužel stává velmi rychle odpad. Když zatoužíme po nové hračce, můžeme se domluvit s kamarády a na chvíli si nějaké hračky třeba vzájemně půjčit.